Jak probíhá aktivace vzpomínek v mozku?

Už se vám někdy stalo, že jste z výtahu vystoupili omylem v jiném patře? Najednou jste jinde, než jste čekali. V té chvíli se ve vašem mozku spustí malá bouře. Souboj mezi mapami, které reprezentují prostorové vzpomínky na místa, kde už jste někdy byli. Tento zážitek přivedl neurovědce českého původu na stopu unikátní metody umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů. Práce, na které Dr. Karel Ježek spolupracoval s norskými kolegy z Centra pro biologii paměti a systémové neurovědy v Trondheimu byla před nedávnem publikována v prestižním časopise Nature.

paměťové mapy

Paměťové stopy – vzpomínky – si lze představit jako rozdílné vzorce aktivity mnoha neuronů v mozkových centrech zodpovídajících za paměťové funkce. Různé skupiny neuronů pak kódují odlišné vzpomínky. Autoři sledovali prostorovou paměť v hipokampu, jenž je klíčovou částí mozku pro paměťové funkce. Hipokampové neurony (neurony místa) jsou aktivní v různých místech prostředí, která důvěrně známe. Jejich soubor tvoří tzv. prostorové mapy. Při svých experimentech vědci sledovali laboratorní potkany – v boxu A byla aktivní skupina neuronů tvořící mapu A, v boxu B skupina jiná (mapa B, viz obr.). Boxy se lišily pouze osvětlením, takže bylo možné náhle změnit identitu boxu A v box B, a naopak. Jednoduchým přepnutím světel byl takto potkan v okamžiku teleportován mezi oběma místnostmi.

reklama

Momentálně aktivní prostorovou mapu vědci vyhodnocovali ve vysokém časovém rozlišení – několikrát za sekundu stanovili, která prostorová vzpomínka je právě v mozku vyvolána. Změna boxů způsobila i výměnu map – původní byla potlačena a nová aktivována. Podrobná analýza ukázala, že v krátké době (i několik sekund) po teleportaci mezi sebou obě paměťové stopy soupeří a mozek jednou aktivuje mapu správnou, aby se vzápětí vrátil k mapě kódující předchozí box. Teprve tato, v podstatě kuriózní situace pomohla učinit zásadní objev spočívající v odhalení principu časové organizace paměťových procesů v hipokampu. Tým zjistil, že neuronová populace zpracovává informace ze smyslů (hledá k nim odpovídající vzpomínku) v krátkých opakujících se cyklech, které odpovídají 6–11 Hz rytmu. Tento rytmus, nazývaný theta, je jedním z dominantních EEG rytmů mozku. Cyklický, neustále se opakující proces aktivace paměti umožňuje mozku několikrát za vteřinu korigovat eventuální nepřesnosti ve vybavování té vzpomínky, jež nejlépe odpovídá informacím, které hipokampus dostává z jiných částí mozku. Paměťová mašinerie v hipokampu je takto v čase strukturována theta rytmem do řetězce jakýchsi kvant, která představují elementy ve vybavení paměťové stopy.

Jde čistě o základní výzkum a fakt, že práce byla publikována v prestižním časopise Nature, dokládá jeho význam. Objev znamená další významný krok v odhalování mechanismů fungování paměti.

Sdílení článku