Regenerativní medicína versus Mind uploading To, že mlokům může dorůst celá amputovaná noha, svědčí o tom, že by podobné dokonalejší regenerační procesy měly jít nastartovat i u člověka. I sebedokonalejší regenerace má ovšem své meze. (by Josef Keil) 21. února 2012                Vložit první komentář

Dekódování řeči z lidského mozku. Naděje pro pacienty s poruchou řeči. Vědci z University v Berkeley byli schopni identifikovat a syntetizovat slova, která pacienti slyšeli, dekódováním elektrických signálů ve spánkovém laloku, kde v mozku sídlí sluchový systém. Tento výzkum jim na jedné straně pomáhá pochopit, jak mozek dekóduje, co slyšíme, na straně druhé připravuje půdu technologiím umožňujícím syntetizovat řeč u pacientů, kteří nemohou mluvit v důsledku cévní mozkové příhody nebo ochrnutí. (by Josef Keil) 12. února 2012                Vložit první komentář

Nová technologie značně zrychluje mapování mozku Získávání vysoce detailních zobrazení mozkových struktur znamenalo až dosud neskutečně titěrnou a zdlouhavou práci, jejíž výsledky byly k dispozici jen hrstce vysoce specializovaných vědeckých týmů. Díky technologii, kterou vyvinuli američtí neurovědci pod vedením profesora českého původu, by se nyní tento proces mohl stát zcela rutinní záležitostí přístupnou široké vědecké obci. (by Josef Keil) 24. ledna 2012                Vložit první komentář

Mozkem inspirovaný čip je rychlejší než mozek a lze ho nastavit pro efekt konopí Výzkumníci z MIT vyvinuli počítačový čip, který napodobuje, jak se neurony v mozku adaptují v reakci na nové informace. Jejich model zahrnuje také činnost různých iontových kanálů, což mj. umožňuje simulovat, jak endo-kanabinoidy tedy látky jako marihuana ovlivňují funkce mozku. (by Josef Keil) 8. ledna 2012                Vložit první komentář

Rich-Club, uskupení vysoce propojených oblastí v lidském mozku Podobně jako nedávné protesty na Wall Street upozornily na prohlubující se rozdíly mezi majetnými a nemajetnými, tak také výzkumníci z americké Indiana University a University v Utrechtu ve své poslední práci zdůrazňují nepřiměřený vliv tzv. "Rich Clubs" silně propojených oblastí v lidském mozku. (by Josef Keil) 29. prosince 2011                Vložit první komentář

Nevysvětlitelná komunikace mezi hemisférami mozku Stejně jako most přes řeku propojuje dvě části metropole, je svazek nervových vláken nazývaný Corpus Callosum hlavním kanálem, kudy proudí informace mezi pravou a levou hemisférou v našich mozcích. Celá desetiletí se zdálo, že to tak skutečně je až do chvíle, než neurovědci z California Institute of Technology zjistili, že lidé, kteří se rodí bez tohoto propojení vykazují i nadále očividně normální komunikaci navzdory mezeře, která obě dvě poloviny jejich mozku odděluje. Absence Corpus callosum se zkráceně nazývá AgCC z anglického The Agenesis of the Corpus Callosum. Jak je možné, že lidé s tímto defektem mohou fungovat téměř k nerozeznání stejně jako ostatní, je pro neurovědce záhadou. (by Josef Keil) 22. prosince 2011                1 komentář

Aktivace vzpomínek v mozku Už se vám někdy stalo, že jste z výtahu vystoupili omylem v jiném patře? Najednou jste jinde, než jste čekali. V té chvíli se ve vašem mozku spustí malá bouře. Souboj mezi mapami, které reprezentují prostorové vzpomínky na místa, kde už jste někdy byli. Tento zážitek přivedl neurovědce českého původu na stopu unikátní metody umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů. Práce, na které Dr. Karel Ježek spolupracoval s norskými kolegy z Centra pro biologii paměti a systémové neurovědy v Trondheimu byla před nedávnem publikována v prestižním časopise Nature. (by Josef Keil) 11. prosince 2011                Vložit první komentář

Flexibilnější okno do mozku Odposlouchávání mozkových aktivit bylo až dosud značně komplikované a neefektivní. Nejen že při zavádění sady elektrod přímo do mozku mohlo dojít k poškození mozkové tkáně, počet elektrod a jejich hustota byly navíc značně omezené. Týmu amerických výzkumníků se nyní podařilo vyvinout a otestoval nové ultra-tenké zařízení, které je schopné zaznamenávat elektrické impulsy z povrchu kůry mozkové s vysokým rozlišením. Díky své pružnosti je navíc k mozkové tkáni mnohem šetrnější. Jeho princip může být základem celé nové generace rozhraní mozek-počítač. (by Josef Keil) 29. listopadu 2011                Vložit první komentář

100+ aneb Jak nadcházející éra dlouhověkosti všechno změní (recenze knihy) Díky medicíně a biotechnologiím budeme už brzo žít nejen mnohem déle, ale po většinu času také ve skvělé kondici, alespoň podle Soňi Arriston, která se ve své nové knize snaží lidstvo připravit na nadcházející éru dlouhověkosti. Soňa je novinářka s vědeckými zkušenostmi a s exkluzivní znalostí prostředí Silicon Valley. Její kniha je plná faktů podložených málo známými trendy a aktuálními poznatky. (by Josef Keil) 15. listopadu 2011                Vložit první komentář

Myslí ovládaná virtuální ruka dokázala vnímat povrch virtuálních předmětů Dvě opice vycvičené v Centru pro neuroinženýring na Duke University v Durhamu v Severní Karolíně se naučily využívat svoji mozkovou aktivitu k pohybu ruky virtuálního avatara a identifikovat texturu povrchu virtuálních objektů. Jedná se o první demonstraci přímého a oboustranného propojení mezi mozkem a virtuálním tělem. (by Josef Keil) 25. října 2011                Vložit první komentář

Vědci dokázali zaznamenat, co se promítá v lidské mysli Představte si, že se ráno probudíte a při snídani můžete na YouTube shlédnout, co se vám v noci zdálo. Výzkumníci z University of California v Berkeley se k této futuristické vizi značně přiblížili díky technologii založené na kombinaci moderních zobrazovacích technik a počítačové simulace. (by Josef Keil) 12. října 2011                Vložit první komentář

Kybernetická dlouhověkost předpokladem pro mezihvězdné cestování Agentura DARPA před časem vyhlásila odměnu půl miliónu dolarů pro organizaci, která přijde s nejreálnější strategií pro následujících 100 let, jejímž cílem by bylo dostat v budoucnu člověka k nejbližším hvězdám. Vítězná strategie by pro mezihvězdné lety již neměla počítat s lidmi z masa a kostí, ale s jejich digitálními dvojníky nebo se silnou umělou inteligencí, alespoň podle autora předlohy pro tento příspěvek. (by Josef Keil) 29. září 2011                Vložit první komentář

Rozplétání neuronové sítě v mozku složitější než dekódování lidského genomu Lidský mozek je nejsložitější ze všech orgánů, obsahuje miliardy neuronů se stovkami jejich výběžků a to vše je propleteno do velmi složité třírozměrné pavučiny. Mapování této rozsáhlé sítě představuje pro vědce doposud prakticky nezdolatelnou výzvu. Výzkumný tým pro lékařský výzkum z Institutu Maxe Plancka při univerzitě v Heidelbergu ale nyní vyvinul metodu pro řešení tohoto nelehkého úkolu. Skupina více než 70 studentů mapovala síť s více než 100-vkou neuronů pomocí dvou nových počítačových programů, KNOSSOS a RESCOP, což se ukázalo být rychlejší a přesnější než pomocí předchozích metod. (by Josef Keil) 12. září 2011                Vložit první komentář

Mozkem řízené protézy ano, ale k "Minority Report" ještě daleko Kanadským a americkým vědcům se pomocí skenování mozku podařilo úspěšně předvídat, jaký pohyb sledovaný člověk udělá, a to malou chvíli před tím, než daný pohyb skutečně vykonal. Nový objev tak trochu připomíná film Minority Report z roku 2002 s Tomem Cruisem v hlavní roli, kde zločinci jsou dopadeni ještě předtím, než zamýšlené zločiny spáchají. (by Josef Keil) 12. srpna 2011                Vložit první komentář

První krok směrem k paměťovým protézám Vědci vyvinuli první paměťové protetické zařízení, neurální implantát, který pomohl obnovit ztracené paměťové funkce mozku a zlepšit uchovávání krátkodobé paměti u potkanů. Přestože testování na lidech je zatím ještě hodně vzdáleným cílem, tento implantát je důkazem, že je možné komplexní neuronový kód mozku interpretovat a následně využít ke zlepšení kognitivních funkcí. Takové zařízení by poté například mohlo pomáhat lidem po mrtvici při obnově nefunkčních oblastí jejich mozku. (by Josef Keil) 28. června 2011                Vložit první komentář

Hledání nových mozkem inspirovaných počítačových architektur Mozek pracuje na zcela odlišném principu než současné počítače. Díky tomu je schopen v určitém rozsahu odolávat chybám a poškozením, má schopnost učení a velmi nízkou spotřebu energie oproti klasickým počítačům. Vývoj nových „mozkem inspirovaných“ počítačových architektur je cílem mezinárodního výzkumného projektu "BrainScaleS". (by Josef Keil) 5. června 2011                Vložit první komentář

Lidská paměť je zřejmě složena z bloků znalostí jako Lego Neuronové obvody mozkové kůry jsou často považovány za čistou tabuli, která může být libovolně formována podle prodělaných zkušeností. Vědci ze Švýcarského technologického institutu v Lózán objevili princip synaptického organizování, který byl přítomný u různých druhů zkoumaných živočichů, a tedy nezávislý na individuálních zkušenostech. Nyní spekulují o tom, že tyto elementární skupiny neuronů jsou jako přednastavené bloky, ze kterých se skládá naše vnímání jako stavebnice a že získaná paměť závisí na kombinování těchto elementárních součástí do vyšších nadřazených celků. (by Josef Keil) 17. května 2011                Vložit první komentář

2045: rok, kdy se člověk stane nesmrtelným (část 2/2) Prestižní magazín TIME ve svém únorovém čísle přibližuje odhady blízké budoucnosti lidstva. Největší prostor zde dostal Raymond Kurzweil a jeho predikce založené na teorii zrychlujícího se technologického pokroku. (by Josef Keil) 12. dubna 2011                Vložit první komentář

2045: rok, kdy se člověk stane nesmrtelným (část 1/2) Prestižní magazín TIME ve svém únorovém čísle přibližuje odhady blízké budoucnosti lidstva. Největší prostor zde dostal Raymond Kurzweil a jeho predikce založené na teorii zrychlujícího se technologického pokroku. (by Josef Keil) 10. dubna 2011                Vložit první komentář

Pozorování konektomu mušky octomilky pomocí techniky Brainbow Mozek mušky octomilky (Drosophila melanogster) je složen přibližně ze 100.000 neuronů. Neuronová síť tohoto rozsahu je již dostatečně komplexní na to, aby umožňovala zajímavé vzorce chování. Muška octomilka je proto výborným kandidátem k objasnění základních principů toho, jakým způsobem mozek pracuje. (by Josef Keil) 8. března 2011                Vložit první komentář

Vědci mapují jak je „zadrátován“ mozek, vytvářejí takzvaný konektom Dr. Lichtman a jeho výzkumný tým na Harvardské univerzitě dokáže pomocí důmyslného zařízení nakrájet mozek pokusných myší na tenounké plátečky a pomocí elektronového mikroskopu z vysokým rozlišením tyto plátky naskenovat a z jejich obrazů znovu vrstvičku po vrstvičce postupně skládat počítačový 3D model toho, jak jsou v mozku dané myši kompletně uspořádány a pospojovány všechny neurony. (by Josef Keil) 18. února 2011                Vložit první komentář