Paralyzovaný potkan po terapii znovu běhá

Poranění páteře způsobuje ochrnutí, protože dochází k poškození nervových vláken, která spojují mozek se svaly v končetinách. Tato vlákna bohužel nemají schopnost se sama znovu obnovit. To je také důvod, proč je ochrnutí páteře celoživotním postižením. Hodně se očekávalo od terapie pomocí kmenových buněk, což se však prozatím z nejrůznějších důvodů ukazuje jako běh na dlouhou trať.

Nová studie, která se 1. června 2012 objevila v časopise Science přichází s poněkud jiným přístupem. Místo toho, aby se snažili opravit hlavní informační superdálnice z mozku do těla, se Grégoire Courtine ze Swiss Federal Institute of Technology in Lausanne a jeho kolegové zaměřili na alternativní trasy. "Většina poranění páteře u lidí nepřeruší míchu úplně," vysvětluje Courtine. Aby mohl jeho tým tuto situaci vyzkoušet na potkanech, provedli v jejich míše dva chirurgické řezy, kterými přerušili všechna přímá spojení z mozku, mezi řezy však nechali část tkáně neporušené. Poté hlodavcům nasadili rehabilitační režim, jehož cílem bylo obrazně poškozenou dálnici obejít využitím neuronových silnic nižších tříd, jejich rozšířením a vybudováním jejich hustější sítě.

Tento režim, který začal zhruba týden po přivodění zranění, trval cca 30 minut denně. Během každé seance vědci zvířatům injekčně podávali koktejl léků na zlepšení funkce jejich neuronových obvodů do té části míchy, která se podílí na řízení pohybu nohou, a poté tuto oblast elektricky stimulovali pomocí mikroelektrod. Takto jejich míchu připravili k akci. Potkana poté oblékli do postroje připojeného k robotickému zařízení, které částečně nadlehčovalo tíhu jeho těla a zároveň mu dovolovalo jít vpřed po zadních končetinách. Zpočátku potkani nepohybovali nohama vůbec, natož aby chodili.

Po 2 až 3 týdnech však hlodavci po mírném pobídnutí od robota začali podnikat první krůčky směrem k jídlu. Po 5 až 6 týdnech již byli schopni pohyb zahájit sami bez pobízení a pro jídlo si dojít. A po několika dalších týdnech intenzivnějšího cvičení byli schopni chodit do schodů a překonávat drobnou překážku v jejich cestě.

Zvířata, která touto rehabilitací neprošla, žádná zlepšení neprokázala, včetně potkanů, kteří při zavěšení nad pohybujícím se pásem vykazovali reflexní pohyby chodidel. Což naznačuje, že k úplnému uzdravení nevede jakýkoli mimovolný pohyb, ale pouze ten, který je zamýšlený.

Je to opravdu pozoruhodné zjištění, říká Michael Beattie, neurovědec z centra pro poranění mozku a míchy University of California, který se na tomto výzkumu nijak nepodílel.

K zotavení pokusných potkanů došlo skutečně v důsledku nových nervových spojení, která vznikla v okolí poranění.

Dodatečné experimenty popisované v práci švýcarských výzkumníků přesvědčivě ukazují, že k zotavení pokusných potkanů došlo skutečně v důsledku nových nervových spojení, která vznikla v okolí poranění. Práce naznačuje, že všechny tři složky rehabilitační strategie tedy léky, elektrická stimulace a roboticky asistovaná fyzická terapie se zdají být nezbytné k maximalizaci zotavení. Zdá se, že by tento druh strategie mohl mít velký přínos pro mnoho lidí. uzavírá Beattie.

V roce 2011 byl zveřejněn případ obnovení vůlí řízených pohybů u člověka, který ochrnul po automobilové nehodě poté, co podstoupil kombinaci elektrické stimulace a fyzické terapie. Nový výzkum na hlodavcích nyní poskytuje potenciální vysvětlení jeho zázračného zotavení, říká jeden z hlavních autorů zmiňované případové studie, neurolog V. Reggie Edgerton z University of California v Los Angeles. Edgerton dále říká, že podobnou rehabilitaci u nich v nejbližší době podstoupí dva další pacienti, a že jeho skupina doufá, že se jim v budoucnu podaří terapii obohatit o speciální léky posilující regeneraci nervů. Bohužel tak daleko ještě nejsme. Faktem ale je, že dochází k neustálému vývoji a že jsme na dobré cestě. dodává Edgerton.

Grégoire Courtine je také opatrný a připomíná omezení nové strategie léčby. V případě úplného přerušení míchy to nebude fungovat vůbec. Vědomě řízených pohybů potkanů bylo navíc dosaženo pouze při zapnuté elektrické stimulaci, a totéž v podstatě platí pro výše uvedený případ Dr. Edgertona. Není to lék na poranění míchy. Je to jen slibný důkaz principu.

Není to lék na poranění míchy. Je to jen slibný důkaz principu.